Přiložila si laserový krystal křišťálu na třetí oko. Tento krystal nebyl jen lejzrem a Strážcem Záznamů*, ale byl také Spojovatelem Času**. Uvolnila se a časovou fazetou vstoupila do krystalu. Klesala ke dnu krystalu a kolem ní bylo modro. Modř do které se potápěla tmavla, až se ocitla na temném dně oceánu. Tady, stejně tak jako v té největší noční tmě v lese, uviděla světlo. A pak uviděla také Ji - Arielu.
Již nějakou dobu se k ženským archetypům které vídala ve svých vizích připojila krásná žena - s čelenkou ozdobenou perlou která jí spadala do středu čela - a stále říkala: „Jsem panna a jsem ty.“ Dlouho tomu nerozuměla, až jednoho dne se v její vizi odehrálo něco, co vše vysvětlilo. Ano, oceán je jejím pravým domovem. Sem Ariela patří. Místo nohou měla krásnou mohutnou modrozelenou ocasní ploutev. Splynuly. Pomalu opouštěla dno a plavala vzhůru. Ach, jaký nádherný pocit, který taaaaak dlouho nezakusila – plavat volně v podmořském světě.
Pomalu vystoupala až na hladinu a začala vystupovat na bílý útes tyčící se ze dna oceánu. Jak vystupovala na pevninu, její ploutev se měnila v nohy. Byla obojživelná. S velkým nádechem se rozhlédla po pevnině a hned hledala slunce, kterému vystavila svou tvář, aby ho pozdravila.
V ten moment se za jejími zády vynořil z moře Poseidon. Stál po pás uprostřed moře a byl ohromný. Jak ucítila jeho přítomnost, vjel do ní vztek. Tak a teď mu to řekne. Řekne mu konečně co jí schází a co jí tak dlouho trápí............zjevně byl mezi nimi již nějakou dobu trvající konflikt.
Otočila se a rázně se rozběhla po hladině až k němu. Stála před jeho velkou tváří a dívala se mu do tmavě modrých, hlubokých, mocných a přísných očí. „Tak já ti řeknu co potřebuji!“ spustila. „Potřebuji cítit tvou lásku.“ řekla s velkou bolestí v srdci. Výraz v Poseidonových očích se změnil. S velkým otcovským pochopením, soucitem a láskou jakou jen otec může své dceři vyjádřit, jí dal pocítit, jak moc ji miluje. Tak jak silný a mocný vládce oceánů dokáže být přísný, tak dokáže s takovou mocí a intenzitou také milovat.
Ulevilo se jí. Tak moc se jí ulevilo! Užívala si to blaho otcovské lásky. Přehoupla se, ponořila se hlavou do vody a v ten moment měla opět svou ocasní ploutev a už se proháněla podvodní říší. Pomalu se jí vracely vzpomínky na tento čas. Jak plula, všude cítila Poseidonovu přítomnost. Cítila silné spojení s oceánem, který byl pro ni živou bytostí a mohla s ním komunikovat. Ale také stále cítila svůj velký strach. Přestože byla doma a byl s ní Poseidon, cítila strach ze žraloků. Věděla o tomto strachu, ale nedokázala se ho nikdy zbavit. Byl to asi jediný strach, který v ní zbyl. Ale Poseidonova přítomnost ji udržovala v relativním klidu. Věděla, že by nedopustil, aby jí bylo ublíženo. Začala mít otázky....chtěla se rozpomenout na všechno.
„Proč mořská panna?“
„Je to další zkušenost tvé duše - zažít život mořské panny.“ zněla odpověď.
„Co je úkolem a náplní mořských panen? Proč byly stvořeny?“
„Mořské panny přináší krásu a harmonii do oceánů a moří.“
Na chvíli se s touto odpovědí spokojila a vzpomněla si, že si nejraději hrála s duhovými medúzami pod hladinou v takové hloubce, kam ještě dosahovaly sluneční paprsky a kde se vše třpytilo. Nádhera! Hrála si a užívala si ty skvostné okamžiky.
„Ale.....to je všechno? Přece musí být nějaký vyšší smysl, který mořské panny mají.“
„Vůbec jsi se nezměnila. Stále stejná......za vším hledá vyšší smysl. Proto jsi také šla na zemi do této doby velkých změn. Abys pochopila vyšší a hlubší smysl toho, co se na Zemi odehrává. Ano, jedním z úkolů mořských panen je udržovat harmonii mezi suchozemskou a vodní říší.“
Rozhodla se postavit tváří v tvář svému strachu a plavala vstříc žralokům. Využila své schopnosti a napojila se na jejich vědomí. Ano, tušila to. Ne, nejsou to zabijáci - krvelační tvorové. Jsou to extrémně moudré inteligentní a silné bytosti. Jsou to strážci oceánů. Jaká úleva. A jak moc je dokáže milovat. Musela se svému strachu smát. A v ten okamžik si vše uvědomila.
Ano, tohle je hlavní poselství tohoto krystalu - Strážce Záznamů. Měla pochopit, že nemocná lidská mysl udělala z těchto tvorů vrahy a krvelačné příšery prostřednictvím hororových filmů. Tím vznikl v kolektivním lidském vědomí velký strach ze žraloků a následně narušil harmonii také v oceánu. A jedním z dalších jejích úkolů nyní je, aby tato zpráva byla předána lidstvu a aby začala hledat cesty, jak na kolektivní úrovni přetvořit tento silný až hrůzostrašný strach do lásky a úcty k těmto úžasným mořským tvorům.
Lidstvo si stále dostatečně neuvědomuje, jak svou myslí a přesvědčeními ovlivňuje harmonii veškerého života na planetě Zemi..... a dále. Neuvědomuje si, že harmonii a soulad které narušilo, musí navrátit na tuto planetu zpět.
*O Strážci Záznamů se více dozvíte zde:
**O krystalu Spojovateli Času se více dozvíte více zde:
Martina Christová /Taunia Atiriamin/
Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.mistrovskekrystaly.cz, www.slunecnabrana.cz a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.